Přípravky dle nemocí
Produkty které obsahují ...
Navíc

Rozhovor se specialistou na Sebeléčení


Převzato Maitrea.cz (29.06.2009)

S Josefem Červienkou o bioenergiích, bioenergetice a sebeléčení, kterému se prý může naučit každý.

S panem Josefem Červienkou jsme měli schůzku v nové vegetariánské restauraci MAITREA. Seděli jsme spolu za stolem, pili zázvorovou limonádu a povídali si. Najednou se na mě s úsměvem zadíval a zeptal se, jestli poznám, kterou dlaň mám teplejší.
Podivila jsem se té otázce a suverénně odpověděla, že pravou, ve které jsem držela diktafon. „Ne, ne, levou,“ odpověděl on. Když jsem diktafon položila a ruce dala do stejné polohy, také jsem ucítila větší teplo v levé dlani. „A máte problémy s páteří, viďte?“ pokračoval J. Červienka. „Hlavně bederní oblast máte ztuhlou, tam jsou obratle nějak posunutý, neměla jste v té oblasti úraz?“ „Před čtyřmi lety jsem měla zlomený první bederní obratel,“ odpověděla jsem překvapeně. „Hm, hm a musí vás bolet mezi lopatkami, hrudní páteř máte příliš prohnutou a přetíženou, pak je dlouhodobě zablokovaný sedmý krční obratel, z toho vám musí občas hodně tuhnout krk a jde to až do bolestí hlavy, že?“ Když dodal: „Horní tlak máte pěkně srovnaný, ale dolní občas kolísá moc nízko,“ byla už jsem hodně udivená, protože při posledním měření tlaku jsem měla 128/58...
A úplně mě dostal poslední větou své diagnostiky: „Kolik máte dětí - dvě? Ale chtěla jste jich víc, že? Touha po třetím dítěti byla u vás v určitém období hodně silná...“ Zírala jsem. Na mou otázku, jakým způsobem tohle všechno může poznat na oblečeném člověku sedícím za stolem v restauraci, kterého vidí poprvé v životě a nemá ho ani „v rukách“, odpověděl prostě: „Očima!“ A pak jsme si povídali o bioenergiích, bioenergetice a samoléčení.


Nemůžu si srovnat v hlavě, že vše, co jste ze mě za krátkou chvilku při prvním setkání „odečetl“, vidíte pouhýma očima. Jak jste se to naučil? Nebo jste tu schopnost v sobě prostě objevil?
Ne, neobjevil, je to roky vycvičená záležitost. Jde o podprahový systém, protože oči jsou tak dokonalý nástroj, že vidí nejen například podprahovou reklamu, ale dá se jimi vidět i forma bezbarvé energie. Přirovnal bych to třeba k tomu, když někdy zahlédnete, jak se tetelí letní vzduch nad asfaltem. Tak asi se bioenergie dá vidět.

A to se může naučit každý?
Teoreticky ano. Vždyť já jsem se s tou schopností nenarodil, ani jsem neprošel klinickou smrtí, ani jsem neužíval žádné drogy - jsem prostě „docela normální“ člověk. Takže myslím, že se to dá vycvičit.

Co svým klientům nabízíte?
Mou základní pracovní náplní jsou diagnostiky na základě energetické medicíny, ale v posledních letech jsou dominantou semináře a kurzy. Zaměřuji se tedy stále více na výuku ostatních, aby se naučili pracovat se svou vlastní energetikou.

Dá se tedy říct, že jde o praktické kurzy sebeléčení?
V podstatě ano. Typů seminářů je samozřejmě víc, např. antistresové programy, programy pro rozvoj osobnosti apod. A všechny jsou schované pod hlavičkou Energoškoly. Charakterově je to Bioakademie Věku Vodnáře, což je název hodně spojený s mojí osobou. Já jsem vodnář a epocha vodnáře přináší jednu zajímavou věc - že by se lidé měli vzdělávat jinak, jiným způsobem než dosud, měli by používat vědomě skryté bioenergetické systémy a řešit svoje problémy s jejich pomocí. A to je prostě o svobodě, resp. o energetické nezávislosti na vnějším okolí.

Pracujete i v jiném oboru, nebo se věnujete výhradně klientům a Energoškole?
Naposledy jsem pracoval v ekonomickém sektoru. Bioenergetice se věnuji zhruba dvacet let. Nejprve jsem ji dělal při zaměstnání a od roku 2000 se již věnuji výhradně práci s klienty a výuce Sebeléčení.

Kde všude se s vámi a vašimi akcemi mohou lidé setkat?
Žiji a pracuji v Olomouci a ve Zlíně, takže samozřejmě tam, ale pracuji i v dalších městech - například v Uherském Hradišti, Vsetíně, Ostravě, Těšíně, v Brně. Zajímavé je, že Praha je zatím v řadě těch měst poslední, v Praze začínám až letos a to v Domě osobního rozvoje MAITREA. Na sobotu 25. července zde připravujeme jednodenní seminář „Sebeléčení vlastní energií“ se základy bioenergetiky a praktickými cvičeními. Umět se podívat na okolní svět a na sebe očima podprahového specialisty znamená rozumět a chápat, jak funguje náš organismus a mozek.

Kde se „vzala“ všechna cvičení, která zájemce učíte?
Všechna tato cvičení jsem sám sestavil, vložil do nich to nejlepší ze staré Číny, rozšířil o poznatky vědy a obohatil o vlastní zkušenosti.
Od mládí jsem cvičil - nazval bych to biorytmická cvičení, kdy člověk aktivizuje určité části organismu. Ještě za hluboké totality se k nám dostala literatura o cvičení na úrovni autogenních tréninků, to byly první začátky. A pak jsem hodně čerpal od dr. Růžičky, akupunkturisty, který vydal první knihu o akupunktuře u nás. V ní popisoval meridiánové systémy a ty jsem cvičil i já. A s přibývajícími léty cvičení přibývaly další a další schopnosti. Takže já jsem přesvědčený, že se tyto schopnosti dají vycvičit. Mám za ta léta skvělé zkušenosti a vím, že když se člověk naučí uvolnit zvýšené napětí v organismu, doplnit a doladit energetiku, dokáže v podstatě neuvěřitelné věci.

Ne každý člověk, který by měl zájem, se ale může některé z vašich akcí zúčastnit...
To je pravda, nemůžu být všude a někdo se ani na semináři mezi lidmi necítí dobře. Vlastním nákladem jsem ale vydal knihu „Sebeléčení vlastní energií“ - první dvoutisícový náklad už je rozebrán a chystá se dotisk. Je to pracovní kniha a myslím, že je možné se moje cvičení naučit i podle ní. A najde se i na internetu. Ale samozřejmě osobní prožitky z kurzů jsou nenahraditelné a dovedou každého rychlejší a jednodušší cestou k cíli.

Dá se říci, že vycházíte z čínské medicíny?
Pokud se ptáte na biorytmická cvičení v kurzech či mou diagnostiku, ano.
Moje diagnostika využívá meridiánové systémy, ale neříkám, že vycházím přímo z klasické čínské medicíny, nazval bych to spíš energetickou medicínou. Říkám - i když nevím, zda je to známý výraz - že každý organismus má nějaký biorytmus, který se dá změřit, a já k tomu používám svoje oči. Přímo očima snímám biorytmus, diagnosticky vyhodnocuji, co z člověka vyzařuje celkově i z jednotlivých orgánů.

Dá se použít i u dětí?
Určitě se to dá používat plošně pro všechny věkové kategorie, ale děti musíte motivovat hrou, nemůžete je nudit.

Já mám ale na mysli vážně nemocné děti, nebo ty, které jsou dokonce „na odchodu“...
Nedokážu říct, kde jsou hranice, nevím to. Nikdo na světě vám neřekne, kde jsou hranice bioenergetiky, kde jsou hranice toho sebeléčícího mechanismu, se kterým se rodíme a který mizí v nenávratnu po určitých letech po narození. Myslím, že se všichni se rodíme jako čisté bytosti, ale v období puberty už býváme uzlíček nervů. Jsme vystrašení, vystresovaní, neustále se něčeho bojíme.
Ztrácíme sebeléčící mechanismus i jako následek výchovy, která nás učí popírat a ovládat svoje pocity? Vždyť kolik mužů v dětství opakovaně slyšelo „kluci nebrečí“, kolik holčiček „hodná holčička se nevzteká, nekřičí“ atd, atd. Uvedu jednoduchý příklad - rodiče vedou třeba dítě k tomu, aby nedávalo najevo žal (viz „kluci nebrečí“). Po určité době tohoto nácviku - protože jde o výcvik organismu - dítě žal úspěšně zadrží, ale organismus si nedá poroučet a vždycky si najde náhradní cestu uvolnění napětí. Dítě, nebo i dospělý, žal sice zadrží a neprojeví, ale dostane třeba rýmu. Nemoc bývá často způsobem náhradního uvolnění.

Takže výchova k popírání pocitů vlastně blokuje sebeléčící mechanismus, se kterým jsme se narodili?
V podstatě ano... A do harmonie, k sebeléčícím mechanismům se pak musíme pracně vracet a učit se je, pokud chceme mít cestu ke zdraví ve vlastních rukou.

Máte stálou klientelu, která se k vám vrací?
Určitě, mám stálou klientelu, a ta se samovolně rozšiřuje. Není důležité, aby klientela narůstala, ale aby se lidé naučili ke svému zdraví přistupovat aktivně. Člověk často jde k léčiteli, psychotronikovi či terapeutovi se stejným záměrem, s jakým jde k lékaři - jsem nemocný, mám problém, a vy mi pomozte, udělejte se mnou něco. Ale sebeléčení směřuje k tomu, aby se obnovil mechanismus automatického sebeléčícího systému, který v organismu existuje a je potlačen. Je to o aktivitě zúčastněného člověka! A sebeléčení, nebo obnovení mechanismu seberegulace, může člověk začít v devadesáti, padesáti, deseti, osmi letech, v tom není rozdíl. Důležitější je, že se člověk dokáže, pokud chce, skutečně sám ze svých problémů vyhrabat. Je to jen otázka času - kolik času tomu chce on sám aktivně dát.

Z toho, co říkáte, mám pocit, že je to vlastně jednoduché. Proč se to tedy všichni neučíme, všichni určité návody nedodržujeme?
Jednoduché, rychlé a pro všechny. Potřebujeme jen správný návod, protože všechno má své kroky a ty právě učím na svých kurzech, seminářích a přednáškách. Je to ve smyslu: já tě naučím, co můžeš pro sebe dělat, ukážu ti ty možnosti a způsoby, protože to umím, všechno jsem sám prošel a vyzkoušel, ale zda to budeš chtít praktikovat, vydržíš to dodržovat, to už je na tobě, v tom ti pomoci nemůžu.

Co všechno se mění, když na sobě člověk začne pravidelně pracovat?
Cvičení mění zdravotní stav člověka, ale také jeho úspěšnost, tvořivost, změny jdou od základů, takže vše, na co člověk sáhne, začíná dělat jinak. Cítím v bioenergetice obrovskou budoucnost. 

http://www.sebeleceni.eu/konzultace/