Přípravky dle nemocí
Produkty které obsahují ...
Navíc

S energii a vitalitou do školních lavic

S energií a vitalitou do školních lavic

Vitaminy jsou esenciální organické látky, tedy látky, které si organismus nedokáže sám vyrobit, nicméně jsou nezbytně nutné pro růst a zachování životních funkcí - musí být tedy získávány prostřednictvím stravy.

Za objevitele vitaminů je považován Kazimierz Funk, polský biochemik, který v roce 1912 objevil vitamin B1 v otrubách rýže. Právě Funk navrhl název „vitamin“ dle latinského „vital“ a „amine“, tedy „životně důležité aminy“. Tento název se ujal a byl rozšířen na všechny podobné látky, přestože v současnosti již víme, že nejde pouze o aminy.  Biochemická funkce vitaminů je většinou katalytická, protože jsou součástí kofaktorů enzymů, nebo může jít o antioxidační látky. Některé vitaminy jsou v organismu syntetizovány z provitaminů (A, D).

Zejména u dětí je velmi důležité dbát na vyvážený příjem vitaminů, aby byl zajištěn jejich správný fyzický i mentální rozvoj. Přirozenou stravou novorozenců a kojenců je mateřské mléko, které je jako jediná strava doporučováno až do 6. měsíce věku. Výživová potřeba donošených dětí by do šesti měsíců měla být pokryta právě mateřským mlékem, nedostatek vitaminů je u výlučně kojených dětí řídký. Pokud je ovšem strava matek nekvalitní, mohou mít jejich děti nižší příjem některých vitaminů. V těchto případech se doporučuje upravit stravu matky. Na konci šestého měsíce již mateřské mléko nepostačuje k pokrytí veškerých energetických a nutričních potřeb dítěte. Příkrmy pomáhají k optimálnímu růstu, vývoji mozku a k budování obranyschopnosti. Při zdravém a vyváženém způsobu stravování je potřeba vitaminů u člověka pokryta, zdrojem vitaminů je potrava a střevní mikroflóra, avšak podvýživa, nevhodná strava či porucha resorpce mohou vyvolat vitaminovou karenci, která hrozí přejít k hypovitaminóze až avitaminóze. Nedostatek vitaminů může být způsoben i medikamentózní léčbou vyvolávající hynutí střevní mikroflóry (např. podávání antibiotik zastaví bakteriální syntézu vitaminu K nebo B12).

 Podle rozpustnosti dělíme vitaminy na rozpustné v tucích (A, D, E, K) a na rozpustné ve vodě (C a vitaminy B-komplexu). Vitamin A (retinol) je přítomný v potravinách živočišného původu, může se ale v těle syntetizovat i z β-karotenu, který se vyskytuje hlavně v mrkvi. Nedostatek tohoto vitaminu se projevuje šeroslepostí, poškozením oka a poruchami růstu. Vitamin D (kalciferol) je důležitým faktorem pro správnou stavbu a růst kostí, je totiž zodpovědný za metabolismus vápníku v těle. Tvoří se také působením slunce na kůži. Jeho nedostatek v potravě dětí nebo nedostatečné ozáření kůže UV-paprsky se projevuje zhoršenou mineralizací kostí, tedy rachitidou. Vitamin E (tokoferol) je významným antioxidantem. Karence vitaminu K je vzácná, neboť je produkován střevními bakteriemi, vitamin K se však podává jako prevence krvácivé nemoci novorozenců. V případě vitaminů rozpustných v tucích je potřeba dát pozor na předávkování, neboť to pro děti může být toxické.
Vitaminy skupiny B jsou obsaženy především v živočišných bílkovinách. Mají význam pro správnou funkci kůže a sliznic, podílejí se na tvorbě a zrání červených krvinek, ale i na funkci nervového systému. Nedostatek vitaminu B1 způsobuje beri-beri, onemocnění provázené neurologickými poruchami, srdeční nedostatečností a svalovou atrofií. Příznaky nedostatku riboflavinu (B2) jsou slabost, únava, bolest v ústech, pálení očí a svědění. Pokročilejší deficit může způsobit mozkovou dysfunkci. Příznaky nedostatku vitaminu B6 jsou neurologické poruchy (tj. epileptické křeče) či případné anémie. Deficit vitaminu B12 (kobalamin) způsobuje neurologická poškození, která u kojenců a malých dětí mohou výrazně narušit jejich rozvoj. Nedostatek vitaminu C se manifestuje poškozením pojivových tkání, krvácením a vypadáváním zubů (kurděje). Dále má spolu s ostatními vitaminy velký význam pro vývoj obranyschopnosti organismu. Napomáhá v těle zpracování železa. Čerstvá zelenina a ovoce jsou hlavním zdrojem vitaminu C, ale pozor, vitamin C je termolabilní a vařením se znehodnocuje.

Jak již bylo několikrát zmíněno v úvodu, čerstvá pestrá strava by opravdu měla zajistit dítěti základní nutriční požadavky. Je však na každém, aby zvážil, zda takovou stravu dítěti dokáže poskytnout, nebo lépe, zda je dítě takovou stravu schopno nebo ochotno pozřít. Děti do 4 let by měly jíst denně 4 porce ovoce a zeleniny, starší děti 5 – 6 porcí. Mléčné výrobky jako zdroj vápníku a vitaminu D by měly být ve 2 – 3 porcích denně. Obiloviny, luštěniny, rýže a pečivo by měly být v 2 – 3 porcích do 4 let, u dětí starších 3 – 4 porce. Za zmínku jistě stojí i to, že moderní metody v zemědělství způsobily, že půda je zbavena minerálů a stopových prvků, distribuce, zpracování, příprava a vaření odstraňují z potravin převážnou část vitaminů. Dále pak, že ani rozumně sestavená strava nemusí v daném ročním období obsahovat všechny potřebné látky. Není-li dětská strava dostatečně pestrá, je nutné vitaminy dodávat v potravinových doplňcích. Nedostatek vitaminů a minerálů se u dětí často projeví zvýšenou nemocností, slabostí, nechutenstvím nebo zpomalenou rekonvalescencí po prodělaném onemocnění.

 Jak vybrat v takovémto případě správný vitaminový doplněk? Není úplně důležité hodnotit absolutní množství jednotlivých složek preparátu, obvykle totiž obsahují komplexní spektrum vitaminů. Praktičtější je zaměřit se na chuť a formu zejména kvůli ochotě dítěte pozřít takovýto preparát. V současné době jsou velmi populární sirupy, které se dětem snáze polykají, lze je přidat do pití či jídla a děti často ani nemusí vědět, že přípravek konzumují. Za zvážení jistě stojí i to, zda pořídit přírodní či syntetický vitaminový doplněk, protože vitaminové doplňky přírodního původu jsou sice dražší, ale pro tělo lépe a efektivněji vstřebatelné.

Mudr. Tereza Černá

MULTIVITAMIN 200ml - koupit

převzato z klas cz